Časté dotazy

Jak se mohou do procesu učení zapojit rodiče, mohou nějak dítě motivovat? A jak zjistí, co se děti naučily?

Nejlepší motivací je, pokud se rodiče mohou učit s dětmi. K tomu je třeba, aby opakování doma pojali jako hru ne jako povinnost. A zde zvláště platí – chválit za sebemenší úspěch.

Rodiče by se měli snažit mluvenou angličtinu zařadit do běžného života (při hrách, při jídle, při koupání, oblékání, jízdě autem i při procházce), pouštět dětem písničky, krátká videa (např. na internetu či DVD). Pokud dítě bude denně vystaveno aktivnímu či pasivnímu učení angličtiny (nebo jakéhokoli jiného jazyka), osvojí si porozumění i výslovnost naprosto přirozeně.

Když se rodiče přímo dětí zeptají, co se při poslední hodině angličtiny naučily, většinou se odpověď nedozví. Jestliže však dítě někde uslyší rodilého mluvčího, reaguje většinou v angličtině bez jakýchkoli zábran. Tím jen dokazuje, že v prostředí, kde se na něj hovoří cizím jazykem, dítě tento jazyk přirozeně používá, aniž by umělo přeložit jednotlivá slovíčka či porozumělo celému textu.

Je pro děti frekvence výuky 1x týdně dostatečná?

Při dobře vedeném způsobu výuky nehrozí nebezpečí, že by děti za týden všechno zapomněly a musely se pak vše učit znovu. Nicméně opakování látky s rodiči během týdne je jim jen ku prospěchu.

Jak dlouho trvá jedna lekce?
Jedna lekce trvá 90 minut.
Jak speciálně probíhá výuka předškoláků?

Výuka předškolních dětí má svá specifika, takže se při hodině střídají činnosti tak, aby byla respektována dětská hravost, ale zároveň bereme na vědomí i možnost únavy a kolísání pozornosti.

S rostoucím věkem dětí je možné při výuce prodlužovat dobu jednotlivých činností a současně zvyšovat nároky na dětskou pozornost. Vzhledem k nízkému počtu dětí ve skupině je vždy zachováván individuální přístup. Každý jednotlivec je svébytná osobnost, kterou se snažíme po všech stránkách rozvíjet, zdokonalovat v jazyce a zároveň chápat jeho potřeby a schopnosti.

Jakým způsobem jsou vybíráni lektoři?
Lektory si vybíráme velmi pečlivě, protože si uvědomujeme, že učitel hraje ve vzdělávání zejména těch nejmenších ústřední roli. Během školního roku pro ně pořádáme metodické kurzy a semináře a neustále je proškolujeme. Noví lektoři po celý rok pracují pod vedením naší metodičky.
Není lepší nejdříve zvládnout svůj mateřský jazyk a potom se teprve začít učit cizí jazyk?
Velmi dobrým příkladem v tomto případě jsou děti z bilingvních rodin, kde se děti zcela nenásilně naučí plynně mluvit dvěma jazyky najednou. Umí rozlišovat, s kým se doma mluví jedním jazykem a s kým zase druhým jazykem. Malé dítě velmi citlivě vnímá vše, co se kolem něj děje, proto pokud poslouchá češtinu, naučí se mluvit česky, pokud poslouchá angličtinu, naučí se mluvit anglicky. Z tohoto hlediska je proto vhodné začít se učit jazyky již od narození.
Jakým způsobem probíhá výuka v dětských kurzech?
Výuka probíhá formou her, písniček, říkanek a různých jiných aktivit, které jsou pro děti zábavné a výuka je tak pro ně příjemná a snadná. Děti si tak pevné základy jazyka osvojí velice spontánním a nenásilným způsobem a velmi jim to ulehčí celý proces učení se cizího jazyka.
Mohou se děti učit cizí jazyk, i když ještě neumí číst a psát?

I když předškolní děti ještě neumí číst a psát, při správném způsobu výuky si cizí jazyk dokáží osvojit zcela nenásilně. Učí se totiž odposlechem, napodobováním, opakováním, metodou pokus-omyl a jsou schopné cizí jazyk zvládnout jako svou mateřštinu. Přirozeně umí zachytit správnou výslovnost, intonaci a tempo cizí řeči. Děti, které začínají s výukou už v raném věku, pak bývají šikovnější než jejich vrstevníci, zejména ve čtení a při psaní ve svém rodném jazyce, mívají i širší slovní zásobu. Je dokázáno, že učení se cizím jazykům již od raného dětství přispívá k rozvoji sociálních a analytických schopností a rozhodně pomůže dítěti později uspět při hodinách cizího jazyka ve škole.

Zatímco mnoho dospělých vnímá učení se jazykům jako namáhavé a náročné, pro děti je to jen hra. A proto – čím dříve dítě začne se studiem cizího jazyka tím lépe.

Kdy je pro děti nejlepší čas začít s výukou?

Rané dětství je z hlediska začátku s výukou ideální příležitostí, protože děti jsou schopné porozumět řeči mnohem dříve, než se naučí mluvit. Miminka a batolátka se naučí svou mateřštinu bez jakýchkoli jazykových lekcí a většinou si také hned od začátku osvojí správnou výslovnost a rovněž zvládnou i složitou gramatiku bez toho, že by ji studovala. Zhruba od 18 měsíců věku jsou děti geneticky naprogramovány osvojit si řeč. Do tří let věku se dítě naučí několik tisíc slov, osvojí si schopnost tvořit a chápat komplexní věty, naučí se ovládat zvukovou stránku svého rodného jazyka. To všechno zvládne dříve, než umí například zavázat tkaničku. Výuka cizích jazyků a učení řeči je pro děti naprosto přirozenou součástí vývoje.

Prokazatelně nejvhodnějším obdobím pro učení se je z hlediska jazykových schopností věk mezi 2.-8. rokem života, tedy předškolní a mladší školní věk. Je to rovněž věk, kdy se děti radují ze všeho nového, co se naučily a také to rády předvádí.